Vítězné tažení sboru Vox cantabilis na ostrov Jersey

01.11.2006 00:00

Vox cantabilis, téměř desetiletý komorní pěvecký sbor z Jirkova vedený Sylvií Palkoskovou, se v druhém říjnovém týdnu :vydal na dlouhou cestu. Na jejím konci, na Jersey – malém ostrůvku nedaleko francouzského St. Malo, se zúčastnil mezinárodní sborové soutěže International Choir Festival of Jersey a stal se vítězem komorních sborů šestého soutěžního ročníku.

Přestože příprava na cestu znamenala půl roku práce a organizování, sama cesta trvala strastiplných 25 hodin a byla zakončena pro suchozemce nepříjemně se houpajícím trajektem, nikdo ze členů nakonec nelitoval, že ji absolvoval. Na jejím konci je totiž čekaly čtyři dny strávené na malebném ostrově o rozměrech pouhých 8 x 14 km. Ostrov Jersey, kromě toho že je turisticky atraktivní, je také daňovým rájem. Díky tomu je na něm registrováno přes 60 bank a více než 30 000 dalších společností – především finančních a právnických. Nepřekvapí proto zvýšený výskyt vozů MG, Porsche nebo Jaguar. Přestože v podstatě není kam jet, je na ostrově na přibližně 86 000 obyvatel přes 110 000 automobilů. Ostrov je dále známý svou zoologickou zahradou, kterou založil spisovatel Gerald Durrell, typickou keramikou, bramborami, které jsou zdejším nejdůležitějším vývozním artiklem, a samozřejmě jerseyským skotem, jehož zástupci se poklidně pasou všude, kde to jen jde.

Sbor se na soutěž přihlásil na jaře a organizátory festivalu zaujal již po zaslání přihlášky. Byl proto požádán o vystoupení na slavnostní večeři pořádané pro hlavního sponzora festivalu na středověkém hradě. Kromě toho byl po příjezdu osobně přivítán celým organizačním týmem a ředitelem soutěže, s nimiž se členové souboru blíže seznámili u večeře. Mimo to sbor také natočil štáb místní televize a vystoupení bylo odvysíláno v hlavní zpravodajské relaci jako upoutávka na festival.

Dva dny po příjezdu strávili členové sboru poznáváním krás ostrova. V tom jim byl nápomocen průvodce, kterého měli k dispozici po celou dobu pobytu. V pátek večer absolvovali spolu s dalšími dvěma sbory velmi podařený koncert v jednom z farních kostelů v hlavním městě St. Helier a ihned poté již zmíněné vystoupení pro sponzora. Samozřejmostí byly také zkoušky soutěžního repertoáru.

Předposlední den pobytu byl dnem soutěžním. Soutěžilo se v kategoriích mládežnických, ženských, mužských, smíšených a komorních sborů. Soutěž probíhala v akusticky výborném sále chlapecké střední školy, Victoria College, typické anglické stavby s atmosférou připomínající Harryho Pottera. Soutěžní vystoupení se ve všech směrech povedlo, což ocenila i porota a Vox cantabilis kategorii komorních sborů vyhrál. Kromě sdělení vlastních výsledků členové mezinárodní poroty pohovořili o jednotlivých sborech, zdůraznili jejich přednosti a také zmínili oblasti, na který je ještě třeba zapracovat.

Vítězství v kategorii opravňovalo k účasti v soutěži o nejlepší sbor celé soutěže, která se konala stejný den večer. A tak zbyl čas jen na trochu odpočinku a už zase všichni museli být připraveni podávat co nejlepší výkony. Finálový večer se konal v pevnosti, která je zajímavým způsobem upravená na sportovní areál. V jedné z hal se soutěžilo. Velký sál nebyl pro malý - jedenáctičlenný sbor optimálním prostředím, přesto i zde podal maximální výkon. Bohužel, na metu nejvyšší Vox cantabilis nedosáhl a titul „Choir of choirs“ získal ženský sbor Les Chansonelles ze sousedního ostrova Guernsey, který zaujal porotu především svými pohybovými kreacemi. Do hodnocení sborů měli kromě poroty možnost zasáhnout také diváci. Každý z nich obdržel hodnotící list a vybral skladbu, která se mu ten večer líbila nejvíce. Divácká cena je vždy loterie a tak bylo, alespoň pro členy Voxu, obrovským překvapením, že cenu diváků za nejlepší skladbu finálového večera získali právě oni.

Po vyhlášení výsledků a předání všech certifikátů a cen následovala závěrečná párty v sousední hale zakryté obří kopulí. Jídla bylo více než dost a o zábavu se postaral dechový orchestr Jersey Premier Brass, který hrál všechno, od kankánu až po ABBU. Mimo to také sbory zapěly závěrečné písně – často v sestavě zkombinované z několika různých sborů.

Poslední den už nezbylo, než se rozloučit krátkým vystoupením na nedělní bohoslužbě v metodistickém kostele a vydat se na cestu k domovu. Je dobře známo, že cesty zpět jsou vždycky kratší, a tak celodenní sezení v minibuse bylo mnohem snesitelnější. Malý modrý minibus byl mimochodem středem pozornosti všech ostrovanů a byl při každé příležitosti zmiňován – včetně článků v novinách, neboť málokdo mohl uvěřit, že právě v něm sbor jel 1500 km až k nim. Zda to bylo způsobeno tím, že v poměru k místním vzdálenostem (kdy jet ze severu na jih ostrova na večeři se leckomu může zdát příliš daleko) je celodenní cesta nepředstavitelnou vzdáleností, nebo tím, že málokdo z nich přesně tušil, kde se Česká republika (kterou opakovaně nazývali Czechoslovakia) nachází, nechávám na vaší úvaze.

Ačkoliv byli všichni členové po zpáteční cestě unaveni, u srdce je hřál krásný pocit z vítězství. Vzhledem k tomu, že nic není zadarmo a obzvlášť účast na takovéto soutěži v zahraničí je finančně velmi náročná, sbor děkuje všem svým sponzorům, především Městu Jirkov, Severočeským dolům a.s. Chomutov a Slévárně Chomutov a.s., bez jejichž přispění by účast na soutěži nebyla možná, a doufá, že mu i v budoucnu zachovají svoji přízeň.

 

www.sbor.cz/detail_clanek.php?id=2059

 

Zpět